K Čertům chodím už několik let a vyzkoušela jsem opakovaně jak polední menu, tak i jídla mimo ně.

Přestože se párkrát objevily nějaké drobné vady na kráse, mám pocit, že byly plně vyváženy tím, jak moc jsem byla spokojená jindy, nicméně tady jsou:
- podmíra točené kofoly, opakovaně
- slabé vývary, taky opakovaně
- kuřáci na zahrádce hned za dokořán otevřenými okny
- jednou byla moje polévka mastná tak, že nahoře plavalo jediné velké tlusté olejové oko, které jsem nejdřív musela několik minut odebírat lžící, aby se to vůbec dalo sníst
- hlasitá a přidrzlá servírka, kterou si kdekdo chválí, je někdy až moc od rány a člověk na ni prostě musí mít náladu, jinak se mu k Čertům někdy ani nechce
- kolem poledne se tu málokdy najde volné místo (což je vlastně spíš pochvala), ale když člověk sedí dvacet minut na baru, než si obsluha (jen díky tomu, že mu omylem přinese cizí jídlo) všimne, že ještě nemá objednáno, je to už špatně

Ale ve skutečnosti na Čerty nedám dopustit. Znám jen málo restaurací, které se mohou českou kuchyní s klidným svědomím chlubit – tady mohou. Znám ještě daleko méně restaurací, které dovedou být fortelně české a zároveň zvládnou bezlepkovou dietu, aniž by na vás zbyl jen šopský salát a ta nejdražší ryba z jídelního lístku – tady se dá vždycky skvěle domluvit. Týdenní polední bezlepková nabídka u Čertů je samozřejmě cenově trochu podmáznutá, jak to s bezlepkovými jídly bývá, ale většinou bývá tak skvělá, že si člověk rád připlatí a někdy na ni zajde i dvakrát do týdne. Na rozdíl od většiny podniků umí u Čertů, pokud to jen trochu jde, myslet i na to, že nudle se možná dají vařit i mimo vývar a že ne každá luštěninová polévka musí být za každou cenu zahuštěná moukou, takže zatímco jinde se na celiaky krčí rameny a účtuje plná cena oběda i bez polévky, u Čertů v 80 % případů dostanu bezlepkovou polévku obratem, jakmile se připomenu. A ještě by se daly najít i další věci k pochvale, třeba příjemné a stylové prostředí nebo příkladná čistota v restauraci i na toaletách.

Rozhodně doporučuji.

Recenzi píšu po třetí návštěvě, na dvou jsem měl také jídlo....už při první nahlédnutí zaujme dřevěné obkládání podle stylu Anglických PUBs (možná proto je oblíbená zejména zahraničními hosty). Hned ze dveří vidíme, že podnik má na čepu 4 piva ve "voltáži" 11 až 14. Z toho jsou převažující výborně Bratčice, poslední nejsilnější je medový Kvasar. (bohužel z nápojáku jsem nezjistil, zda je ze Sentického pivovaru, nebo z Černé hory). Na každém stole vypálený cejch s logem hospody, aby i štamgasti nezepomněli kde to sedí, nevtíravé a vkusné. V létě příjemná zahrádka, okna hospody, velikostí výkladní skříně jsou otevřená, takže i uvnitř je příjemné klima. Ve večerních hodinách bývá plno až do posledního místa a obsluha je zdatná natolik, že nečekáte víc než v jiné časy, doporučuji předem rezervaci. V nabídce tradiční hospodská kombinace Že-Ste-Ko (žebra, steaky, kolena), kromě toho i jiné staročeské recepty anebo kachnička se zelím a knedlíkem. Platba kartou bez problému. A teď taky trochu mínusové kritiky, reprodukovaná hudba 80s není špatná pro vybrané fanoušky, jako podkres byla zbytečně hlasitá, zbytečně zvyšuje hladinu hluku. Po mé návštěvě mně druhý den začalo bolet v krku následované rýmou. Nevím zda byl problém v hospodě a nějaké špatně umyté sklenici, jak to obvykle bývá.