Dík za tip, zaskočím, ověřím, nemám to daleko. Nabídka nevypadá špatně, zahrádka se počítá a nekuřácký prostor... U výčepů příjemně neobvyklé.
Nedalo mi to, recenze Jakuba Ehrenhafta mě nalákala, vyšlo mi to, a zastavil jsem se vzápětí. A hned zkraje: má naprostou pravdu. Co se týče piva, zážitek, který překonal i první dobré zkušenosti na Kolčavce a na Bulovce. Clock APA, dvanáctka z Potštejna, je skvostná. Chuťově nezvyklá, s lehkým nádechem koření, natolik lehkým, že to nejenže nevadí, ale zaujme. Vyloženě jsem si lámal hlavu, co mi vůně clocku připomíná, až jsem na to až skoro na dně přišel. Je to vůně afrikánů u babičky a strýce s tetou Na Popelce v Košířích, kde jsem strávil kus svého dětství. Halt ten sentiment...
Jako stálici tu na čepu mají jen Slavkov 12, musím taky ozkoušet, Clock se však prý často pro zájem zákazníků vrací. Dík.
Pidizahrádka + zasklená část vypadají dobře, kytička minikarafiátů v květináči na stolech zahrádce sluší.
Je osvěživé, že za pípou stojí pro změnu někdo, kdo toho o svých pivech ví hodně a sám si je vybírá rovnou u zdroje. Je fajn, že díky minipivovarům si můžeme celoročně dopřát denně nové pivo, pokud se ovšem do Prahy dostane a pokud vypátráme kam.
Druhá návštěva v parném pátečním odpoledni, kdy pivo sedne obzvlášť, neplánovaně po třech kobyliských hospodách, které jsem plánovitě zkoušel a byl to sukces - tři výtečná piva a jedno dobré. A to vše v okruhu pěti deseti minut chůze od domova. Pivní turistika má dost do sebe.
To se nedalo nic dělat, když jsem se tak zasekl Na Verandě, přiblížil se čas otevírací hodiny v Poctivým výčepu, tak co se dalo dělat jiného než tam zaskočit a pokračovat ve vzdělávání.
Ještě předřadím to, že jsem zásadně opravil své předchozí hodnocení. Protože na Zomatu jsem nikde nenašel návod podle čeho a jak hodnotit, vyhrazoval jsem si čtyřku a pětku jen pro podniky, kde se jí a pije. Což byla blbost v případě Poctivýho, kde je to především o pivu. Takže jasná pětka.
Napodruhé jsem si vzdělání doplnil Clockem Twist 14° (American Red Ipa), opět nadmíru výtečným, hořčím (to mám rád), červeným, s příchutí a vůní řeřich, jak píšu na své xichtbichli ve filipice za mini a malé pivovary: Pivo Clock z Řemeslného pivovaru Potštejn. Vynikající, až skoro na dně sklenice jsem si vzpomněl, po čem mi chutná a voní. Po řeřiše od babičky. Jak jsem si vyguglil, jmenuje se taky Lichořeřišnice či Řeřicha kapucínská. Když zadáte jen Řeřicha a ne Řeřicha květina, vyleze vám spousta odkazů na to zelené lupení, kterým se teď sypou pokrmy. Nádherná kytka se žlutými či oranžovými kvítky, která za mého dětství splývala z truhlíků na každém druhém okně a nejen krásně kořenně voněla, ale i spolehlivě odpuzovala hmyz, byla odsunuta do pozadí na nevímkolikáté stránce. Doufejme že řeřicha nebude zapomenuta navždy a vrátí se na výsluní.
Nevyhnutelně následoval Stout 14°. Řeřichovou vůni ani chuť nemá. Je sice lógrovitý, to ke stoutům patří, ale jen náznakem. Je vyloženě jemný, zkrátka chutný. Mohl bych přidat další epiteta jako sametový a tak, ale proč. Vždycky mi to připadalo směšné, zvláště u expertů na víno. Zkrátka a dobře je to výtečné, v našich šířkách originální pivo. Nestydím se stát si za svým a napsat, že mi chutná o dost líp než Guinness. A nebyl jen do počtu, pro doplnění přehledu. Je to výtečné, svou stupňovitostí však poněkud zrádné pivo. Clock nemá chybu.
Je to bod pro pivní gurmetství. Pozor! V češtině většinou používaný (i na Zomatu) gurmán neznamená nic jiného než žrout. Labužník je česky gurmet.
Šéf sice minule vyhrožoval, že piva rychle otáčí, ale byl jsem vděčen, že mu to nevyšlo a já měl možnost pokračovat v poznávání krás krajiny Clocku.
Tentokrát lákal i na večerní grilování, nejen na pivní mňamky. Určitě se časem dám zlákat.
Kolik dalších gastronomických zážitků se v luzích českých, moravských a slezských skrývá, když je Potštejn takto sličný?
Letní pivní i gastronomická turistika je vyloženě přínosná. Člověk pozná nové končiny i lidi z řad personálu i hostí, často (u mě v případě Admiry vyloženě) informované o místní situaci, nová piva a (zatím bohužel mnohem zřídkavěji) i chutě. Protože mimo centrum podle mé zkušenosti vládne těžká a nudná klasika. Pokud se mýlím (a rád bych) budu neskonale vděčen za tip, ať už je v Praze kdekoli. Rád dojedu. Na oplátku nabízím hned teď U Palečka, viz má recenze tamtéž.
Hospůdky ve vilových čtvrtích Prahy bývaly odjakživa kulturními centry a tahle vypadá, že převezme štafetu.
Zkrátka příjemná a chutná tečka za úspěšným dnem.
Už jsem toho naplkal úplně nejvíc, takže jen že Clock Maid, polotmavá dvanáctka je výtečné jako ostatní clocky, na Rišavého Zikmunda 20° v tom hicu naštěstí nedošlo. Slavkovský London Bitter Ale 11° byl taky hodně dobrý, ale na clocky nemá. Pivovar uvařil první várku 15. července 2015.
Tak žvavý jsem zatím nikdy a nikde nebyl, tak už jen stručně. Vyjádření k hospodě i k pivům beze změn, plně platí ajťácká zásada: Funguje to? Tak to neřeš! Urban Red Ale "Cornel" 12° z Podkláštrrního pivovaru Třebíč, Titanic 11° z kmenového Slavkovského pivovaru, který je tu jako jediný konstantou, která se neobměňuje, konečně na něj došlo, Permon Single Hop Ale Hopper Cascade 15° ze Sokolova. Howgh.
Další tři pivní mňamky. Dá se to tak říct? Ale proč ne. Dokud někoho nenapadne něco lepšího. Albrecht APA 12° ze Zámeckého pivovaru Frýdlant, Permon Single Hop Ale Hopper Amarillo 15° ze Sokolova a nakonec No Idols! Rye IPA 15° od Clocka. Vítěz! Epochální pivo zcela mimo kategorie. Plzeň je dobrá a hlavně všude, díky za to, ale přesedlat z trabanta do mercedesu, to je jiná káva, pardon, pivo.
Zkrátka je to tu nezpochybnitelný pevný bod pro pivní gurmety. Zapomeňte na stupnici: pivo x, plzeň, dobrá plzeň. Tady se paneláková piva nečepují, tady se na vynikajících pivech začíná, pak přijde ještě lepší a tak dále. Zatím to nekončí.
Další návštěva. Clock Goldie 11° Weizenbier, čili pšenice německého typu, a Double IPA 17,5° Zaříkávač chmele z Létajícího pivovaru Nomád, Praha, uvařené v Permonu, Sokolov. Voňavý, hutný, to dá rozum, ale záhul. Zatím zde poměr vynikající piva : ne tak vynikající 13 : 0.
An error has occurred! Please try again in a few minutes