Industra Coffee

Raňajky boli skvelé ale trošku mi chýbal výber. Ja som nechcela vajíčkové raňajky ale v podstate boli iba dve možnosti a v oboch bolo vajíčko. Alebo raňajkovať jeden zo 4 dezertov. Dala som si teda vajíčko a bolo to super chuťovo sa nemôžem sťažovať. Káva pripravená veľmi chutne. S tou sme boli nesmierne spokojní všetci. Obsluha mi sem tam prišla, že nevie úplne, čo robí ale boli príjemní.

Kávu v Industře opravdu umí, to je jasný a myslím, že není třeba víc psát. Dali jsme si i nanuky z Prahy v Brně, které byly dokonalé.
Ale úplně nejvíc mě na Industře baví interiér a prostředí kde se kavárna nachází. Připomíná mi berlínské trendy podniky v Mitte. Myslím, že rozhodně stojí za procházku nebo velmi příjemnou projížďku na kole podél řeky.

Alternativní a multikulturní prostor Industra, který je už otevřený poměrně dlouho (a vznikl díky velkému podílu dobrovolnické práce), jsem navštívil zatím 4x, abych ochutnal kávu (převážně) z londýnské pražírny Square Mile, kterou připravují baristé se zkušenostmi z města nad Temží (Adam Obrátil a Petra Střelecká).

Interiér je minimalistický a při průchodu vrátnicí je třeba nahlásit, že jdete do Industry (kavárny). Skrze dveře a několik galerijních místností (viz fotky) se pak dostanete do centra dění, kde vedle baru (nad kterým je krásné schéma znázorňující rozmanitost chutí v kávě obsažených) funguje několik stolů, u nichž si můžete vychutnat espresso (a nápoje z něj připravené) a alternativní metody přípravy kávy (Petra Střelecká byla nejlepší v kategorii filtrované kávy na soutěži Barista roku 2014; Adam obrátil byl téhož roku v hlavní kategorii soutěže čtvrtý, avšak jeho cappuccino bylo vyhodnoceno jako nejlepší, a nikoli náhodou - viz dále).

Několik týdnů po otevření jsem zde zkusil espresso (připravoval Adam Obrátil) - a bylo to espresso velmi vysokých kvalit. Technicky perfektní, komplexní a s velmi dlouhou dochutí (18/20 – vybral jsem na doporučení nejméně kyselou směs z cca 5 možných). Druhou kávu (cappuccino) jsem zde měl na loňském Industra Food Festu a třebaže byl nápoj servírován do kelímku (velké množství návštěvníků), bylo to takřka ukázkové cappuccino prosté jakýchkoli technických nedostatků (vlažné, neexistence bublinek, velmi krémové s perfektní texturou mikropěny, vyvážené v chuti espressa i mléka – opět 18/20).

Na jaře letošního roku jsme s kamarádem zkusili doppio, které připravovala Petra Střelecká. Káva byla technicky na velmi slušné úrovni (a osobně nám nesedla výraznějí acidita – upřímně: skoro jako šťovík), ale ne tak vysoko jako u Adama Obrátila (16/20).

Před cca 2 týdny jsem pak zkusil od Petry Střelecké ještě cappuccino (zachyceno na fotce). Již šlehání mléka se mi zdálo hlasitější než je nutné a má obava se naplnila, když jsem ochutnal. Mikropěna byla méně krémová a vláčná, mléko bylo spíše než teplé či vlažné trochu horké (ne na spálení jazyka, ale už docela dost) a byly přítomny též bublinky na povrchu (viz foto - přinejlepším 16/20). Servírováno v kvalitním a designově zajímavém hrníčku (leč nedostal jsem v servisu lžičku).

Kdybych takové cappuccino dostal ve většině kaváren, byl bych asi spokojen, ale na úrovni, jakou představuje Industra a vzhledem k ceně (55 Kč je dost i na centrum, natož na lokalitu, kam se musíte docela složitě dostávat) bohužel nikoli a jednoznačně bych do budoucna preferoval cappuccina Adama Obrátila (filtrovanou kávu jsem zatím nezkoušel). Dalším důvodem proč se nespokojit s ničím jiným než perfekcí je v tomto případě vybavení, které představuje opravdu skoro to nejlepší, co můžete do kavárny pořídit: kávovar Nuova Simonelli sloužil v předchozím tříletém období jako soutěžní stroj na světovém šampionátu baristů a i mlýnek je naprosto špičkový.

Dvě věci mi však celkový dojem z podniku kazí – spíše větší než menší kávový nacismus (Když jsem se při jedné z návštěv bezelstně zeptal "co mají na mlýnku" - zcela běžné vyjádření, byl jsem upozorněn, že je zajímavé, že všichni říkají "na mlýnku", když je "káva vlastně v mlýnku"; dále je to zdejší problematický vztah k cukru: sám kávu léta zásadně nesladím, ale chápu, že si někdo může – poté co ochutná zdejší často kyselejší směsi – chtít přisladit) a prezentace podniku na Facebooku i Twitteru v angličtině. Je to opravdu nutné? Tak kosmopolitní Brno určitě není a troufám si říci, že ani cizinci zde ve skladbě zákazníků nemají převahu.