Když mi přišla pozvánka na MEET UP do této restaurace, chvíli jsem váhal, pak jsem si řekl, že bych mohl skusit sushi, které se expandovalo po městech jako houby po dešti. Mohu říct, že zde jsem se zmílil na plné čáře.
SHITE KUDASAI SAKE...
Podnik se nachází boční ulici, trochu nevýrazná, zapadlá, však vás okouzlí svojí Japonskou kuchyní. Podnik, je celkem malý. Hned po příchodu do restaurace máte před sebou pracovní prostředí kuchařů připravující ty skvěle chutnající pokrmy a po schodech směřující do sklepních prostor, které jsou moderně zařízeny se nacházeli dvě oddělené místnosti pro hosty.
V jednoduchosti je krása a to v Japonsku platí dvojnásob, strohá výzdoba, leč moderně pojata. Zde na nás čekal stůl, ale ne ledajaký ale s čím si připomínající keramickou plotnu. Záhy jsme se dozvěděli co to vlastně je. V první řadě nám bylo nabídnuto něco k pití, možnost si vybrat mezi pivem a Sakém padla jednoznačně na Saké. Japonec by mněnil za pivo, ale pro evropana prahnoucí skusit něco nového, tak raději zvolí nápoj typický pro Japonsko. Velice mne oslovilo typické podávání Saké, kdy sklenička stála na porcelánovém podtácku a lila se do chvíle dokud nepřetelka a nevznikla na povrchu bublina. V Japonsku je právě tradiční srkat, takže zde usrkávání vítáno a bonton musí jít stranou.
NENÍ SUSHI JAKO SUSHI...
Přijal jsem pozvání do tohoto podniku záměrně, ne abych ochutnal sushi, ale abych ho porovnal. A MEET Upu jsem si uvědomil, že srovnávám nesrovnatelné. Každý v dnešní době alespon ochutnal SUSHI. První chod byl Yoshitaka chobotničku. Chutové variace byly zvláštní, ale však celek byla pastva pro mé chutové pohárky.
Po malém předkrmu nám byly představeny věci o kterých jsem mluvil. Jednalo se o tzv. SHABU SHABU, je to to nezvyklá příprava jak masa tak zeleniny. Na sklokeramické desce byla kádinka s vařící se vodou. Naším úkolem bylo si vše uvařit sami. Ano slyšíte dobře, u nás celkem nezvyklé v japonsku normální. Pro mne to velká skušenost, kdy koordinovat hůlky a soustředit se, aby vám cokoliv nezůstalo v kotlíku. V misce s rýží a s dvěma myskami omáček, jednalo se o klasickou sojovou omáčku a jednu připomínající hořčičnou s octem. Maso jste si uvařili namočili nebo zeleninu, houby a snědli. Následně z vody kde jsme vše vařili a zůstali zbytky zeleniny nám byly přidány rýžové nudle a byla z toho nakonec i skvělý RAMEN (nudlová polévka).
NIGIRI, MAKI, TEMAKI, CALIFORNIA MAKI...
Všechno tohle jsou názvy sushi. Měli jsme možnost ochutnat NIGIRI s variací lososa, úhoře a foie gras. Zde chutnalo vše jinak, než na co jsem byly doposavad zvyklí. Rýže chutnala jinak, losos a úhoř skvěle dochuceny.
Za všemi těmito skvělými pokrmy nestojí jen tak někdo, ale opravdový SUSHIMASTEŘI. Nevíte co nebo kdo to je? Titul SUSHIMASTER je kuchař, který je odborníkem právě na sushi, nikdo tomu lépe nerozumí než tento člověk, na tento titul čeká třeba i 30 let, než dosáhne naprosté dokonalosti a vymyslí si své spracování rýže, či přípravy sushi a mít své to vlastní gro.
JAPONSKU SLADKÉ MOC NEJEDE...
Jako dezert jsmě měli možnost ochutnat Sezamovou zmrzlinu a zmrzlinu ze zeleného čaje. V Japonsku co já vím, tak všechno dělají skoro ze zeleného čaje. Zde jsem chutí moc neblouznil, ale to neznamená, že mi nechutnala.
Pokud tedy jste opravdovými milovníky sushi, hůlky jsou vám bližší jak příbory, tak tohle je místo pro vás a domnívám se, že nikam jinam chodit nebudete.
An error has occurred! Please try again in a few minutes